Patálie, déšť a školní docházka

Minulou neděli jsme ještě strávili příjemnými činnostmi. Hlavně jsme si zajeli na Festival de luz, tedy festival světla. Dost se podobal pražskému Signal festu, ale líbil se mi o něco víc. Byl situován do historického městečka Cascais na pobřeží, kousek od Lisabonu. Jen co jsme se tam vylodili (teda spíš vyvlakovali, tedy dostali se ven z vlaku) začalo pršet. Naši kamarádi Češi, s nimiž jsem se seznámila v Sintře, byli ale dobře vybavení, takže jsme dešťově nestrádali. Od nádraží jsme se vydali po ulicích modře osvětlených lampami. Modré světlo nás vedlo přes všech 26 zastavení. Nejvíc se mi líbila černá tabule, na kterou se dalo malovat štetcem namočeným ve vodě a mokré kusy tabule začly svítit. Člověk tedy maloval svítící obraz. Viděli jsme lítající barevné ryby, svítící les, louku kytek a další světelné výdobytky včetně několika videomappingů na budovách. Taky jsme ochutnali "batatas", což je grilovaná brambora na špejli.

Trochu té zahálky jsme si dovolily i v pondělí, ale večer už nadšeně vyrazily na první hodinu portugalštiny. Naše profesorka je malá osůbka, která si pořád z někoho střílí, většina lidí ale její humor moc nesdílí. Pořád přebíhá z angličtiny do portugalštiny a skáče z jednoho tématu na druhé. Moc moudrý jsme z toho nebyli a rozhodli jsme se tuhle večerní zmatenost raději zapít pár pivečky. Došli jsme s Gabi a Tomim do Bairro Alto. Skoro nic tam v tuhle brzkou hodinu (kolem půl 9) není otevřené. Objevili jsme ale kubánský bar, kde nikdo ve všední den nesedí a navíc maj vždycky Happy hour, takže pivo dostanem za 1 euro. Od tohoto dne naše kroky po portugalštině vždy směřují sem.

kubánský koutek

tvrdé jádro opět v akci

Od dalšího dne mi začala škola. Profesoři se s tim moc nepářou a až na výjimky učej natvrdo portugalsky. Rozumim tak jedno slovo za 5 minut a většinou je to nějaká spojka, barva nebo přídavný jméno typu malý, velký. Zapsala jsem si čtyři předměty - metody analýzy a průzkumu, diagnostiku a konzervaci kamene a grafických dokumentů a mineralogii. Ve většině se dělají skupinové projekty, takže už jsem se seznámila s pár Portugalkama (stejně jako u nás tenhle obor studujou hlavně holky) a jednou milou Brazilkou. Nejvíc se mi líbí konzervace kamene. Profka Amélie je fakt milá, se všemi si přátelsky povídá a látku vykládá v obou jazycích. Dost jsem se toho už dozvěděla. Dneska jsme třeba měli stanovovat typ degradace u různých příkladů z praxe. Ve skupině jsme si taky měli zvolit jednu kamennou památku a budem na ní dělat semestrální projekt. Holky vybraly sochu v Belému a možná už příští týden se tam vydáme na průzkum. 

Nejhorší je pro mě středa, vstávám v 6 a když jdu na metro, obklopuje mě jen tma a ticho, venku není živá duše. Až na trajektu začne svítat.

Dnes dokonce Portugalci vyhlásili stávku a celý den nejezdilo metro. Vzhledem k tomu, že jejich autobusová síť není zrovna nijak zvlášť promakaná a autobusy jezdí tak každých 20 minut, dostala jsem se do školy s hodinovým zpožděním.

největší radost mám ale stejně ze školního oběda o 3 chodech

Minulý týden také vyvrcholila naše snaha o portugalskou platební kartu. Účet jsme si založily asi třetí den po příjezdu. Řekli nám, že bude hotová do dvou dnů. Došly jsem tedy na pobočku a tam nám zase oznámili, že karta bude až za 8 dní. Zeptala jsem se, zda je alespoň možné si jí vyzvednout osobně, když tu nemáme stálou adresu. Prý ano. Hm. Mezitím nám na české adresy došla obálka s jakousi podezřelou kartou, která ale nevypadala uplně jako kreditka. Proč?! Po 8 dnech jsme opět vyšlapaly kopec na pobočku. Moje karta byla už připravená, ale Pétina prý až za dva dny. Navíc nám za vyzvednutí v bance samozřejmě naúčtovali poplatek. Zkusila jsem si se svojí novou kartou vybrat peníze z bankomatu a ten mi oznámil, že není aktivovaná. To už jsem začala klít nahlas. Nechápu, proč by člověk kvůli kartě musel do banky jít 4x. Dnes jsem si ale kartu snad aktivovala a pokud si zítra budu moct vybrat, asi budou lítat špunty.

procházka po sousedství

 i v Lisabonu se dá najít pár nepěkných zákoutí

V pátek jsme měly volno, vydaly se na nákupy a večer jsme s ostatníma chtěli na Sunset tandem party, což měl být jakýsi kulturní večer a hlavně se tam měla podávat večeře. Nalačno jsme tedy vyrazili a po půlhodině hledání onoho místa jsme se dozvěděli, že byla akce zrušena kvůli nepřízni počasí. Rozhodli jsme se, že okouknem místní market place, kde by se mělo dobře vařit. Po obchůzce jsme zjistili, že nejde úplně o naši cenovou kategorii a tak jsme zavítali na lososa do snack baru. A stálo to za to! Večer jsme zakončili opět v Bairro Alto s dalšíma Erasmákama a znovu se shledali s našima krajanama.

turisticky vyhlášený market

a naše večeře!